Právě čtu: Muminí moudra
Sleduju: Urban Legends (YouTube)
Poslouchám: směs gospelů

Izrael, pátý den putování, aneb Galilea... prostě Galilea :)

4. října 2012 v 19:54 | Rosie
Pátý den jsme vstávali opravdu brzy. Už kolem šesté jsme byli na cestě na sever země, do krásné galilejské krajiny.
Naše první zastávka bylo Wádí Quelt - Údolí smrti. V letních měsících se tu teplota pohybuje i kolem 50°C a pohyb zde je pro jednotlivce životu nebezpečný. Je možné, že zrovna tohle místo měl na mysli král David, když psal onen známý 23. žalm (k přečtení zde ). Protože bylo brzké jarní ráno, bylo zde ještě příjemně. Výhled byl nádherný, i když lehce zamlžený - mlha se nás ostatně držela celý den. Z pohledu do skal jsem měla trochu osamělý pocit, představovala jsem si, jaké by to asi bylo kráčet tudy... Nicméně, asi za 3 minuty bylo po osamělosti - to se nám za zády objevili 3 beduíni s oslem, korálky a šátky Smějící se Podotýkám, že v okoí bylo pusto prázdno, jen asi 2 polorozbořené domky, které se zdály neobývané. Mimochodem, osli docela smrdí Mrkající Ale pěkný bílý údajně bavlněný šátek za dolar? To víte, že jeden mám Usmívající se

Wádí Quelt

Jako další nás čekaly vykopávky města Bet Šean. Přiznávám, že se mi sem moc nechtělo, ale nakonec jsem byla ráda, že jsme tu byli. Rozhodně to stálo za to. Dokonce jsme se k rozvalinám a zpět projeli vláčkem Usmívající se
Na celkem velké ploše zde leží zbytky města, či spíše měst - udává se, že je jich až 10 nad sebou. Na pahorku nad městem (říká se mu tel) jsou zbytky iraelitských opevnění z doby králů Davida a Šalamouna - předtím tam byla pohanská svatyně filištínských kmenů. V pozdější době se zde (na telu) nacházel dům egyptského správce (dodnes jsou tam patrné kameny s hieroglyfy) a v křesťanském období kostel. Dál jsou patrné zbytky římských a byzantských ulic a staveb včetně amfiteátru, krásně je to vidět právě z telu. Město pravděpodobně zničilo zeměstřesení.

Bet Šean

Bet Šean - výhled na město z telu

Bet Šean - výhled z telu

A pak už jsme se vnořili do zelených galilejských kopečků... Přátelé, tam bylo tak krásně... Galilea je zemědělskou oblastí, pěstuje se tam spoustu plodin, například banány, avokáda, datle... Protože je v Izraeli málo vody, zavlažovací systém je velmi sofistikovaný, vymyšlený tak, aby se vodou co nejvíce šetřilo.

Galilejské kopečky

Naše první zastávka byl Jardenit - místo u Jordánu, kde byl podle tradice pokřtěn Ježíš. Je zde vytvořeno několik míst, kde se mohou konat křty - i teď jich tam pár probíhalo.

Jardenit

Cestou jsme minuli Horu blahoslavenství - zde Ježíš podle tradice pronesl svoje Kázání na hoře (k přečtení zde - Matouš 5-7). Omlouvám se za kvalitu, foceno z okna autobusu Usmívající se

Galilea - Hora blahoslavenství

Zastavili jsme se též v městečku Tabgha v kostele Rozmnožení chlebů a ryb, kde je velmi známá mozaika, připomínající tenhle zázrak. (Matouš 14.15-21). Moc jsem si jí přála spatřit. Ale fotit se moc nedalo, byla celkem daleko za ohrazením, u oltáře, a navíc pod sklem...

Tabgha - Kostel rozmnožení chlebů a ryb

Tabgha - mozaika v kostele

Konečně jsme dorazili do Kafarnaum, městečka na břehu Galilejského jezera. Odtud pocházelo několik apoštolů a snad zde žil i Ježíš. Zajímavé je, že narozdíl od jiných měst jsou jeho zdi z tmavého čediče. Prohlédli jsme si zbytky domů, synagogy (postavené nad zbytky té, kde kázal Ježíš) a Petrova domu (to se prý ví podle mozaiky s motivem ryb). Nad Petrovým domem je poněkud futuristický kostel Petrova primátu.

Kafarnaum - zbytky domu apoštola Petra

Kafarnaum - rozvaliny a Kostel Petrova primátu

Kafarnaum - Rosie v synagoze ;)

Kafarnaum - momentka

Pak už jsme pokračovali ke galilejskému jezeru. Napřed jsme měli krátkou přestávku na oběd - kdo chtěl, mohl si dát oběd v rybí restauraci (já šetřila na poslední den v Jeruzalémě, takže jsem chroupala knackebrot a žmoulala banán Usmívající se ). Bylo nádherné sedět na břehu jezera, vyhřívat se na sluníčku a přehrávat si v hlavě všechna místa, kde jsem zatím byla. Trochu (ok, tak trochu víc Usmívající se ) mi bylo smutno, že mě čeká už jen jeden den a pak už cesta zpět, ze zeleného a prosluněného Izraele do ještě stále předjarních Čech...
Po "obědopauze" jsme se vydali na plavbu po jezeře v replice lodi z Ježíšovy doby. Izraelští rybáři, kteří si takto přivydlávají, nám k tomu hráli jakousi moderní verzi izraelských lidovek. Tahle kapela je v Izraeli docela známá, dokonce vydali i cd. Dokonce jsme i tancovali izraelský kolový tanec, tuším, že to bylo na píseň Chevenu Šalom Alejchem (to znamená přinášíme vám pokoj). Jen škoda té mlhy, bylo sotva vidět na břeh a fotky mi vycházely černobíle. Byl to opravdu nezapomenutelný zážitek.

Galilejské jezero I

Galilejské jezero II

Galilejské jezero III

Galilejské jezero - loď, na které jsme se plavili

Celý den se nám vydařil. Bylo krásné počasí, svítilo sluníčko, i když byla pořád lehce mlha. Ale Galileu jsem si zamilovala a moc doufám, že se do ní znovu podívám.
Do hotelu jsme se vrátili docela pozdě, po půl deváté - ze severu nám to trvalo skoro 3 hodiny. Po poněkud pozdní večeři jsme si šli lehnout, abychom byli druhý den k použití a mohli si ho jaksepatří vychutnat Usmívající se

Doufám, že jsem vás příliš nezahltila fotkami Usmívající se Příště už poslední díl, a to z druhého dne v Jeruzalémě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | E-mail | Web | 5. října 2012 v 19:50 | Reagovat

Mně se ty fotečky líbí. Zachytila jsi poutavá zákoutí a zajímavá místa. Stejně tak zajímavé je i tvoje povídání.
Deset měst nad sebou?
To si teprv člověk uvědomí, jak dlouhý je čas, když něco takového mohlo vzniknout.

2 Vendy Vendy | E-mail | Web | 24. října 2012 v 23:02 | Reagovat

Růženko, přišla jsem ti popřát hezký podzimní den! 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama