Právě čtu: Muminí moudra
Sleduju: Urban Legends (YouTube)
Poslouchám: směs gospelů

Třetí den putování po Izraeli, aneb Jeruzalém ze zlata

19. srpna 2012 v 16:30 | Rosie |  Cesta do Izraele
Třetí den jsme konečně vyrazili do Jeruzaléma. Na programu byla část Starého města, konkrétně Chrámová hora a Zeď nářků, a památník Yad Vashem.

(Pozn.: Chrámová hora je místo, kde stával jediný chrám, kde Židé mohli uctívat Boha a kde se smělo obětovat. Každý Žid musel alespoň 3x do roka putovat do Chrámu s obětí. Chrám byl zničen při dobytí Jeruzaléma Římany v roce 70 n.l., Židé byli poté z Izraele vyhnáni a rozptýleni do celého světa. V Jeruzalémě se usídlili Arabové. Na Chrámové hoře dnes stojí 2 nejdůležitější mešity islámu - Omarova a Al-Aksá. Z chrámu zbyla jen západní zeď vnějších hradeb - Zeď nářků).

Vyrazili jsme relativně brzy, na to, že Betlém je od Jeruzaléma kousek. Důvodem bylo to, že nás čekalo dlouhé stání ve frontě na bezpečnostní prohlídku. Na Chrámovou horu se totiž s sebou nesmí brát např. zbraně ani jejich repliky, žádné náboženské knihy či symboly, maso (kdyby bylo vepřové, mohlo by to místo znesvětit), atd. Zajímavé pro mě bylo, že na Chrámovou horu nesmí Židé. Ne proto, že patří muslimům a ti je tam nechtějí pustit. Mají to zakázané nejvyšším rabínem, protože dnes nikdo neví, kde přesně stála nejsvětější svatyně, centrum Židovského chrámu, kam směl vstoupit jen jedenkrát do roka pouze velekněz. Další zajímavostí je, že turisté musí stát i hodiny ve frontě, kdežto místní muslimové chodí do mešit úplně volně. A není proto pro ně žádný problém přinést si nahoru třeba kameny a pak je házet dolů na Židy modlící se u Zdi nářků.
Ve frontě jsme docela mrzli, bylo totiž celkem chladno a foukal vítr. Ale ty 2 hodiny rozhodně stály za to. Po projití asi třemi kontrolními body jsme se jakýmsi mostem dostali na Chrámovou horu. Bylo tam nádherně, atmosféra byla opravdu doslova posvátná, poklidná. Slovy se to nedá popsat; ještě teď, když na to vzpomínám, bere mě to u srdce...
Protože do mešit zrovna nepouštěli nikoho, než muslimy (někdy se tam podívat dá, ale my měli zrova smůlu Usmívající se ), pokochali jsme se alespoň atmosférou a výhledem na Olivetskou horu. Netušila jsem, že je to tahle blízko, Chrámovou a Olivetskou horu odděluje jen údolí Kidrón, kde je velký židovský hřbitov.

Hradby Jeruzaléma

Hradby Starého města a vykopávky starověkých budov, snad až z doby krále Davida. Nahoře je vidět mešita Al-aksá na Chrámové hoře.

Na Chrámové hoře

Omarova mešita

Výhled na Olivetskou horu

Po krátké chvíli už jsme pokračovali dál, branou Obchodníků s bavlnou, arabskou čtvrtí (a dalšími kontrolami) ke Zdi nářků.
Zeď nářků je obrovská! Z fotek jsem si to nedokázala představit, ale je vysoká, z velkých kamenů. A mimochodem, zastrčit do mezery mezi nimi lísteček s modlitbou vůbec není snadné - mimo jiné proto, že pro ostatní lístečky dosažitelnou mezeru téměř není možné najít Usmívající se

Zeď nářků

Zeď nářků. Vpravo je vidět průchod, kterým jsme šli na Chrámovou horu.

Zeď nářků II

Zajímavost - ženy a muži se u Zdi modlí odděleně.
Zrovna se zde také konal obřad Bar Micva - při něm je židovský chlapec prohlážen za muže, a smí tudíž v synagoze číst z Tóry.

Od Zdi nářků jsme pokračovali Židovskou čtvrtí k Večeřadlu, místu poslední večeře, kde Ježíš se svými učedníky večeřel noc před svým zatčením. I když pravděpodobně tohle místo není autentické, moc se mi tam líbilo. Bylo tam celkem hodně lidí (minimálně hodně na tak malou místnost Usmívající se ), některé skupinky zpívaly, modlily se, jiné poslouchaly kázání. I přesto tam byl klid a řád, nikdo se nepřekřikoval a nestrkal. Bohužel jsme v podstatě jen proběhli, což mě docela mrzelo.

Večeřadlo

Po pauze na oběd jsme vyrazili na procházku po hradbách kolem Starého města. Hradby měří 4,2 km, my jsme ušli asi 1,5 km - od Jaffské k Herodově bráně. Moc krásné výhledy, místy i do dvorků domů pod námi :) Všude zrály citrony a pomeranče, úžasné, když jsem si pomyslela, že u nás teprve začínalo jaro :) (Citrusy jsem nefotila, bylo mi trapné fotit cizí dvorek Mrkající )

Hradby Jeruzaléma

Naší poslední zastávkou byl památník holocaustu Yad Vashem. Na prohlídku jsme měli 1,5 hod, ale rozhodně to nestačí, chtělo by to alespoň dvojnásobek. Místy to bylo děsivé, pozorovat plíživý vývoj antisemitismu až k největší hromadné vraždě v dějinách lidstva... Kromě hlavní místnosti, místnosti, kde jsou shromažďovány údaje o obětech holocaustu, je zde i dětský památník, nebo třeba Alej spravedlivých, kde mají jména lidé, kteří pomáhali Židy za války zachraňovat (ten, kdo zde má strom a tabulku, dostal titul Spravedlivý mezi národy).

Yad Vashem

Pro dnešek se s vámi rozloučím. Příště vám budu vyprávět o prohlídce Betléma. Krásnou neděli!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chuckyna chuckyna | Web | 19. srpna 2012 v 17:04 | Reagovat

Pročetla jsem si teď ty články o Izraeli.. Památek je tam orpavdu požehnaně a každá je nečím zajímavá.. Nejvíc mě asi bere ta Zeď nářků..
Rozhodně je to zajímavá země, ale je pro mě naprosto nepochopitelný životní styl obyvatel - a tím myslím naprosto všechno - od náboženství, po jejich zvyklosti.. komplet.. A takhle to mám skoro s každou jižní zemí.. Možná se tam kvůli tomu ani nikdy nepodívám, jestli vydělám miliony a budu pořádat cestu kolem světa :D

2 Rosie Rosie | Web | 19. srpna 2012 v 17:11 | Reagovat

Naprosto Ti rozumím, pro mě jsou taky země, které nepochopím. Ale o židovské kultuře něco málo vím, takže moc ztracená jsem si nepřipadala. Hlavně díky ukazatelům a nápisům i v angličtině :)

3 chuckyna chuckyna | Web | 19. srpna 2012 v 17:16 | Reagovat

[2]: Ale určitě to musí být krásná země, škoda, že není víc evropská, nebo jak to říct :D
ke knížkám - vím, že nejspíš nerada čteš na počítači a ta nabídka už tady možná i padla, ale klíďo píďo ti můžu poslat ebook :D
A k PP - jasně, každej na to má svůj vlastní názor, já o náboženství nevím zhola nic, možná tak, že existoval Adam a Eva a někde se tam mihnul někdo, kdo se jmenoval Kain, to bude asi tak všechno.. A pak ještě co jsem načerpala z fantasy knih - o padlých andělech :D Takže se k tomu ani nijak vyjadřovat pořádně nemůžu, protože tomu houby rozumím.. Ale zase zastávám názor, že každej má právo na svobodnou volbu, aniž by ho někdo soudil a jestli-že Bůh tohle soudí, tak nejspíš nebude moc dobrej týpek.
Doufam, že tě timhle nějak neurážím, občas se mi to povede, i když nechci.. :)

4 Rosie Rosie | 19. srpna 2012 v 17:41 | Reagovat

Uhodila jsi hřebík na hlavičku - plno lidí o Bohu a křesťanství nic nevědí, a přesto je urážejí... Nechci dělat propagandu :) ale myslím, že vzhledem k tomu, že naše civilizace stojí na židovsko-křesťanském základu, alespoň malá znalost Bible neškodí ;) Kdybys chtěla, můžeme to někdy probrat třeba na fb, samozřejmě tě nechci nikam tlačit :)

5 chuckyna chuckyna | Web | 19. srpna 2012 v 17:59 | Reagovat

[4]: Já se právě snažím tomuhle tématu vyhejbat, jak nejvíc to jde.. A na jednu stranu jsem ráda, že o tom nic nevím, cejtim se tak víc osvobozená od těchle témat :D Nějak nedokážu akceptovat, že někde existuje někdo, kdo na všechno dohlíží nebo tak něco.. Vždycky mi to spíš připadalo, že náboženství a bohy vymyslela společnost, aby usměrnila obyvatele tim, že budou mít strach udělat něco co se jim nehodí, protože jinak skončí v pekle :D Ale tohle se spíš týká těch muslimských náboženství, než třeba křesťanství..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama