Právě čtu: Muminí moudra
Sleduju: Urban Legends (YouTube)
Poslouchám: směs gospelů

Akce "Odlet" :)

4. srpna 2012 v 15:23 | Rosie |  Cesta do Izraele
Tak jsem se konečně dostala ke psaní. Dnes bych ráda pokračovala ve vyprávění o svém letošním narozeninovém dárku - týdení cestě do Izraele.
Jak už jsem psala, třicetiny jsem měla v lednu a do Izraele jsem měla letět už v březnu. Odpadlo tedy několikaměsíční napětí a těšení. Na druhou stranu, hned po víkendu jsem musela vyrazit na úřad a zařídit si pas. Naštěstí do Izraele není potřeba nic víc, takže čas byl. I když se vyskytl drobný problém, protože mi nešlo sejmout otisky (do biometrického pasu) a chudák paní úřednice se se mnou zapotila dobrých 20 minut :) Naštěstí v tomhle směru to byl problém jediný.
Dva měsíce utekly jako voda. Pas byl v pořádku obstarán, dolary vyměněny, kufr zabalen, počasí sledováno. Večer před odjezdem mi bohužel zemřel džungaráček, takže kromě cestovní horečky jsem se musela potýkat i s tímhle smutkem. Druhý den ráno jsme ale s bratrem, který mě vezl na letiště, vyráželi směr Praha. Tam jsem měla být už něco po sedmé, i když letadlo letělo až skoro v půl jedenácté, a to kvůli velmi přsným bezpečnostním opatřením. A v mém případě se to celkem vyplatilo.
Když jsem totiž přišla na řadu k bezpečnostnímu pohovoru, bylo sice napřed vše v pořádku, ale pak se úředníkovi asi nezdálo že - cestuju sama, nikoho ve skupině té cestovky neznám, do Izraele jedu poprvé, zájezd jsem si nevybírala sama a neměla jsem na jeho výběr vliv, na letiště mě vezl bratr, který už tou dobou byl pryč... No, místo 10 minut jsem tam strávila asi 50 minut, protože pořád někam volali a něco domlouvali - co, to mi pochopitelně neřekli :) Můžu vám říct, že mi párkrát vážně zatrnulo, že mě nakonec do letadla nepustí. Když jsem pak mohla pokročit dál, prolustrovali mi kufr i batoh tak důkladně, že jsem se cítila jako Král Šumavy :) Můžu vám říct, opravdu zážitek. Milý (opravdu milý) pan úředník mě ale ujišťoval, že je to běžná bezpečnostní procedura, no, nevím :) Nakonec jsem stihla letadlo s necelými 20 minutami rezervy před otevřením gatu. Ty jsem strávila poklusem na WC a nákupem taštičky na doklady+peněženku na poslední chvíli. (Nakonec jsem za ní byla opravdu ráda, fakt se mi hodila). Ale dobrá věc se podařila a já opravdu seděla uvnitř a chystala se na odlet! Bohužel opět uprostřed, po levici jsem měla izraelského tatínka s dítětem, které let opravdu nebavil, ale to byl detail. Navíc El Al má pohodlné sedačky, milé letušky a dobré jídlo :) Vtipné kreslené video s bezpečnostními pokyny je také hodno zmínění :)
Po necelých třech hodinách jsme přistávali na telavivském letišti Ben Gurion. Tam nás čekal další bezpečnostní pohovor, razítko do pasu a už jsme byli oficiálně v Izraeli. Protože jsme čekali na celou skupinu (bylo nás 55) a pak jsme si ještě měnili dolary za šekely, do Betléma, kde jsme měli bydlet, jsme vyjížděli až něco po páté. Ale o tom vám budu psát zase příště, aby tenhle článek nebyl moc dlouhý :) Krásnou sobotu, neboli po hebrejsku Šalom šabat!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 4. srpna 2012 v 18:34 | Reagovat

Tos musela vypadat hodně podezřele, Růži, třeba si mysleli, že jseš nějaká tajná agentka! :-D
Hlavně že vše dopadlo dobře, všechno jsi stihla a doletěla v pořádku. Už se těším na další povídání, budou i fotky? :-)

2 chuckyna chuckyna | Web | 15. srpna 2012 v 16:55 | Reagovat

Ty bláho, z tohohle bych asi zešílela :D já jsem děsnej paranoik, co se těchle věcí týče :D Věřim, že to určitě nebylo nic příjemnýho, že si o tobě mysleli, že seš terorista :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama