Právě čtu: Muminí moudra
Sleduju: Urban Legends (YouTube)
Poslouchám: směs gospelů

C.S.Lewis

19. listopadu 2011 v 14:31 | Rosie |  Knihy mého srdce
Tenhle článek bude o něco delší - shrnout několika větami dílo profesora Lewise je totiž prakticky nemožné.

Letopisy Narnie
Soubor sedmi knih vyšel v letech 1949-1954. Jedná se o fantasy pro děti s celkem zřetelným křesťanským motivem, ale knihy jsou stravitelné i pro dospělé a nekřesťany.
Příběh prví z nich, Lev čarodějnice a skříň, vypráví o čtyřech sourozencích, kteří se za války musí vystěhovat z Londýna. Útočiště najdou v domě starého profesora. Jednoho dne při hře na schovávanou nejmladší Lucinka objeví ve skříni vchod do tajemné zasněžené země, plné nejrůznějších kouzelných bytostí. Ostatní jí napřed nevěří, myslí si, že si vymýšlí, ale o pár dní později i se i oni do země jménem Narnie dostanou. Zjistí, že zde vládne zlá Bílá čarodějnice, která zemi zaklela do věčné zimy. Blíží se však příchod právoplatného krále Narnie, lva Aslana a s ním i jaro a konec čarodějčiny vlády. Bílá čarodějnice je poražena a děti se - jak předpovídá staré proroctví - stanou králi a královnami Narnie. Na konci knihy se vrací zpět do našeho světa a zjišťují, že zatímco v Narnii strávili roky života, zde mezitím uběhlo jen několik minut a oni jsou opět dětmi.
V následujících dílech se do Narnie vrací - v Princi Kaspianovi všichni, v Plavbě Jitřního poutníka jen nejmladší dva - Lucinka a Edmund, spolu se svým nesnesitelným bratrancem Eustácem. V románu Stříbrná židle je do Narnie povolán jen Eustác se svou spolužačkou, aby pomohli najít Kaspiánova syna. Kůň a jeho chlapec se vrací do času vlády Petra, Zuzany, Edmunda a Lucinky, Čarodějův synovec pak vypráví dokonce až o stvoření Narnie.
Poslední knihou je Poslední bitva, která vypráví o konci "staré" Narnie a o začátku Narnie nové. Z našeho světa jsou sem přivolány všechny děti (no, skoro všechny), které zde byly v předchozích dílech, aby pomohly vybojovat poslední bitvu (v téhle knize je celkem dost zřetelný vliv poslední knihy Bible, Zjevení neboli Apokalypsa).
První knihu jsem četla kdysi, ze zvědavosti. Ne, že by se mi vyloženě nelíbila, ale ani mě tehdy nijak nezaujala. Až po shlédnutí filmu Lev, čarodějnice a skříň z roku 2005, který se mi velice líbil, jsem se rozhodla přečíst si i zbylé knihy. Bohužel, ty z vydavatelství Návrat domů nejsou momentálně k dostání, a překlad Fragmentu se mi nějak moc nelíbí (ale žádná hrůza to není J ). K Narnii se ráda vracím, i když ve srovnání např. s Hobitem, nebo s Harry Potterem je trochu dětská. Ale pohádky jsou skvělou psychoterapeutickou pomůckou, tak proč ne, že?

Kosmická trilogie
Sci-fi (nejen) pro mládež. Tyhle knihy už jsou o poznání náročnější. První díl, Návštěvníci z Mlčící planety, vypráví o filologu Ransomovi, který je fyzikem Westonem a kariéristou Devinem (u kterých hledá při cestě po kraji útočiště) unesen na neznámou planetu. Až později zjišťuje, že je to Mars. Zatímco první z nich chce získat pro lidstvo novou planetu k obývání, druhému jde jen o zisk. Na Marsu (nazývaným Malacandra) se mu podaří utéct a pomoci tamním obyvatelům proti svým pozemským "kolegům".
Ve druhém díle, Perelandra, je Ransom vyslán na Venuši, aby pomohl jejím prvním obyvatelům v boji se zlem. Je to vlastně paralela k biblickému příběhu o prvních lidech, jejich pádu a vyhnání z ráje. Perelandra (Venuše) je zde popisována jako krásná vodní planeta, plná klidu a míru, kam se však vplíží zlo, se kterým si první žena vzhledem ke své nevinnosti neumí sama poradit a proto musí zasáhnout Ransom.
Třetí kniha, Ta obludná síla, je celkem dost pochmurná. Zabývá se v podstatě myšlenkou, co člověka odlidšťuje, čeho je schopný v zájmu "pokroku".

Křesťanská literatura
Lewis byl dlouho ateistou. Obrátil se celkem pozdě, téměř ve svých 40-ti letech, po nočním rozhovoru se svým přítelem a kolegou J.R.R. Tolkienem. Ten byl katolíkem a prý si přál, aby Lewis též konvertoval ke katolicismu. On se ale vrátil k vyznání anglikánskému. Přáteli však zůstali. Mimochodem, i v Tolkienově díle by se daly nalézt křesťanské prvky, jsou zde ale velice dobře ukryté a ne tak zjevné jako v "Narnii".
Brzy po svém obrácení, či návratu k víře, se C.S. Lewis stal uznávaným a vyhledávaným přednášejícím a spisovatelem. Jeho nejznámějšími díly v této "kategorii" jsou asi Rady zkušeného ďábla, Velký rozvod nebe a pekla a K jádru křesťanství.
K jádru křesťanství vyšla v roce 1942, a to na základě přednášek, které připravil pro rozhlasovou stanici BBC. Přednášky se setkaly s velkým ohlasem, a proto vyšly i knižně. V tomto díle se autor zabývá základními otázkami lidského života a víry a v roce 2000 byla dokonce vydavatelství Christianity Today zvolena nejlepší knihou 20. století. Musím přiznat, že pro mě je místy celkem obtížná - je vidět, že Lewis byl velice vzdělaný a sečtělý - zkrátka univerzitní profesor - a kniha je někdy opravdu hůře srozumitelná.
Rady zkušeného ďábla jsou psané formou dopisů, které píše zkušený ďábel svému synovci. Ten má na starosti svého prvního "klienta" a různými pekelnými metodami se snaží získat jeho duši. Peklo tu není zobrazeno "po ladovsku", ale je to opravdu hrůzné místo. Při čtení mi velice často až běhal mráz po zádech. Rozhodně doporučuju!
Velký rozvod nebe a pekla - tuhle knížku je opravdu těžké shrnout. Ale pokud se vám líbily ostatní Lewisovy knihy, tuhle vřele doporučuju. Je zamyšlením nad životem, vírou a lidskou duší. Popisuje alegorickou poznávací cestu z jakéhosi "očistce", nebo lépe řečeno místa mezi peklem a nebem. Tohle "mezimísto" je tu popisováno jako šedivé pochmurné město, kde je každý druhému vzdálený - a to doslova. Někteří jeho obyvatelé se vydávají autobusem na jakousi "vyhlídkovou" cestu do nebe. Tam se hlavní hrdina setkává s různými postavami, ať už s účastníky zájezdu, nebo s obyvateli nebe.
Knihy C.S. Lewise měly a mají vliv na mnoho lidí - ať už na ty "obyčejné", kterým pomáhají utřídit si pohled na svět a sebe sama, staly se však i inspirací pro mnohé jiné spisovatele a hudebníky.

Další informace můžete nalézt zde:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarett Clarett | Web | 19. listopadu 2011 v 18:17 | Reagovat

Četla jsem Letopisy Narnie. Něco ve starém dobrém překladu, něco v novém trochu horším. Některé scény znám zpaměti, i s příslušnou stránkou. :-) A vnímám to silně. Není to pohádka. Zlo je tu skutečné, zlé a děsivé a Aslan veliký, nádherný a zářivý.

Z Kosmické trilogie jsem četla první a druhý díl; třetí jsem rozečetla a zjistila, že nechápu. :-)

Rozvod nebe a pekla mám doma, četla jsem a chystám se na to znovu. Bylo to krásné a silné.

K jádru křesťanství si občas otevřu. Máme doma. Rady zkušeného ďábla jsem ještě nečetla, ale mám koupené. Prý je to dost děsivé.
Zato jsem četla Problém bolesti a moc bych si přála mít to víc po ruce. Dělala jsem si výpisky a některé stránky přefocovala. Samozřejmě jen pro vlastní využití :-D

Znáš Dokud nemáme tvář? O tom jsem od dvou naprosto spolehlivých lidí slyšela, že je to nádherný. Tak asi jo. :-) Ale nemůžu to nikde sehnat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama