Právě čtu: Muminí moudra
Sleduju: Urban Legends (YouTube)
Poslouchám: směs gospelů

Pýcha a předsudek

21. září 2011 v 16:44 | Rosie |  Knihy mého srdce
(Starší článek z původního sblogu)

Musím říct, že jsem si o knihách Jane Austen dlouho myslela, že je to nějaká otravná klasika. (Vlastně by se dalo trochu mudrovat, jestli jsem měla předsudky, nebo jestli jsem byla pyšná J ) Asi dvakrát jsem usnula u filmu Ang Leeho Rozum a cit (mezi mé oblíbené mimochodem nepatří dodnes J ), a i když se mi film Emma s Gwyneth Paltrow hodně líbil, knížku jsem odložila po několika stránkách. Co tedy může za to, že jsem objevila svět románů Jane Austen a oblíbila si ho?
Jako už v několika jiných případech (Pán prstenů, například) za to může dnes už neexistující filmový časopis Premiere. Když byl totiž do kin v roce 2005 uveden film podle Pýchy a předsudku, otiskli velmi pochvalnou recenzi s vysokým hodnocením čtyři hvězdičky. A protože jsem se s Premiere jen málokdy spálila, rozhodla jsem se na film zajít. Celý příběh i atmosféra mě naprosto okouzlil, a protože nepsané pravidlo říká, že knihy bývají téměř vždy více či méně lepší, než jejich filmové adaptace, rozhodla jsem se přečíst si i knížku. Nejprve jsem se sice dostala k Rozumu a citu - mimochodem první vydaný román Jane Austen - protože se mi ale zalíbil, nelitovala jsem drobných obtíží spojených se sháněním dalších knížek od téže autorky. Ne všechny mě sice nadchly - například se mi moc nelíbilo Mansfieldské panství, jehož hlavní hrdinku Fanny bych často s chutí praštila. Pýcha a předsudek se však zařadila mezi mé favority a momentálně tuším vede rekord v množství přečtení (8x).
Příběh vypráví o rodině Bennetových - otec, matka a 5 dcer na vdávání, bohužel kvůli prakticky neexistujícímu věnu s malými vyhlídkami na tuto radostnou událost. Hlavní hrdinkou je Lizzie, druhá nejstarší. Říká se, že je v mnohém podobou samotné autorky. Je to živá, temperamentní dívka, sice s vybraným chováním, ale také s nabroušeným jazykem. Nejstarší Jane (jejíž předobraz je údajně sestra Austenové) je naopak velmi plachá a o každém si myslí jen to nejlepší. (Samozřejmě jsou všechny slečny Bennetovy velmi krásné J ).
Převážná část se točí kolem vdavků - v té době měla dívka ze slušné rodiny v podstatě dvě možnosti - dobře se vdát, a nebo se stát vychovatelkou (viz román Jana Eyrová). Takže tu zákonitě máme i několik mužských hrdinů - namátkou dobromyslného pana Bingleyho, který se dvoří Jane, jeho přítele, pyšného pana Darcyho, který se zamiluje do Lízy, a pana Wickhama, který se zajímá o každou s alespoň trochu tučnějším věnem. Následkem oněch titulních předsudků a pýchy obou hlavních hrdinů se příběh patřičně zamotává, aby, jak už to v podobných románech chodí, dospěl ke šťastnému konci.
Proč mám ráda Pýchu a předsudek a nemusím například Mansfieldské panství? Řekla bych, že především pro jejich hlavní postavy. Elizabeth si nic nenechá líbit, slušně, ale důrazně se ohradí, když se jí nebo někomu jinému děje nějaké příkoří. Skoro by se dalo říct emancipovaná žena J Naopak Fanny vše jen mlčky trpí a čtenář jí ten povinný happy end snad skoro nepřeje J Emma ze stejnojmenného románu je zase zhýčkaným jedináčkem ovdovělého otce, takže by si občas za své chování zasloužila přehnout přes koleno. Navíc jemného, i když chvílemi kousavého anglického humoru je nejvíce právě v prvních dvou románech Jane Austen - Rozum a cit a Pýcha a předsudek. K těmhle dvěma se vždycky s radostí vracím.
Skoro se nechce věřit, že Jane Austen svoje romány psala v letech 1811 až 1817. I když spoustu pohnutek současnému člověku může připadat nepochopitelných, mnoho z jejích knih zůstává aktuální dodnes. Občas přemýšlím, která knižní "hitovka" dneška bude stejnou "živou klasikou" za 200 let…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babunka Babunka | Web | 21. září 2011 v 19:23 | Reagovat

tak jo, zřejmě ti budu muset psát do komentářů :D mohla by sis tu (jako basterka) zřídit link na návštěvní knihu :D:D:D:D

No, mně to zálohovat šlo, ale zálohovalo se mi toho málo, takže jsem to vymazala a šla jsem na to ručmo a překopírovávala si články do Wordu. Zatím jsem prošla deníček (a zkopírovala strašně málo) a nějaký ty články, kde byly fotky a dlouhé povídání k té události. No a zatím jsem nic víc nestihla :)

2 Caddy Caddy | Web | 22. září 2011 v 17:28 | Reagovat

Nejdřív jsem viděla ten film, který mě okamžitě uchvátil. Ta jemná a pomalá atmosféra, úžasné scény a dokonalá hudba (a to ani nemluvím o ději)! Viděla jsem to už několikrát, a tak jsem si řekla - proč si nepřečíst i knihu? Mnoho lidí říkalo, že je nudná a že jí brzy odložím, ale nebyla to pravda. I knižní příběh Pýchy a předsudku mě uchvátil a četla jsem to víc než jednou :-)

3 Bastera Bastera | Web | 14. října 2011 v 15:02 | Reagovat

Pýcha a předsudek, ach to je moje srdcová záležitost, tuhle knihu jsem četla asi nejvíckrát ze všech, co jsem četla :) Tedy spolu s Rozum a cit. Ty dialogy jsou naprosto brilantní, někomu se to dnes zdá jako romantický kýč, ale v té době to bylo vcelku i odvážné psát o emancipovaných slečnách :) Opravdu pro mě asi nejoblíbenější kniha :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama